V polovině devadesátých let minulého století byla dr. M.C.Craigem Schmidtem a K.R.Wilianem na univerzitě v Auburn vyhotovena studie, která ukázala, že olej Emu a olej Afrického pštrosa mají různá složení mastných kyselin. Olej pštrosa Afrického má více palmatické a méně olejové kyseliny než olej Emu.
Studie se dá shrnout takto: Převládající mastná kyselina obsažená v oleji Afrického pštrosa(=20) byla kyselina palmitická při 34,9+/-3,6% z celkového objemu mastných kyselin, zatímco převládající kyselina v oleji Emu byla kyselina olejová (41,81/-3,8%). Kyselina olejová měla objem 30,51/-3,4% v oleji ze pštrosa Afrického a palmitická kyselina vykázala objem 21,41/-2,4% v oleji Emu.
Závěr: Olej Emu je jednou z látek s vlastnostmi vysoce podobnými lidské tkáni díky vysokému objemu kyseliny olejové a proto při jeho použití dochází k rychlému vstřebání do pokožky a proniknutí do nejhlubších vrstev pokožky. Tuto vlastnost olej Afrického pštrosa nemá z důvodu nižšího objemu kyseliny olejové a vyššího objemu kyseliny palmitické.